Poloumělý odchov terčovců
Při odchovu šlechtěných forem terčovců, hlavně těch světlých a červených barev, se často stává, že čerstvě rozplavaný potěr zmateně proplouvá nádrží, jakoby nemohl najít, čeho si zobnout. Malé rybičky začínají postupně hynout, zesláblé polehávají po dně, tlačí se do rohů a do 48 hodin úplně zmizí. Někteří rodiče o své potomstvo vůbec nejeví zájem, u některých snaha bývá, ale dopadá to vždy stejně - úhynem veškerého potěru. Občas se stalo, že někteří zdatní jedinci tuto dobu přežili a třetího dne sem tam nějaký okusoval boky rodičů. To už se ale chovný pár začal vytírat znovu a potěr z předchozího výtěru, kterého nebylo více jak pět kusů, požral. Tento neutěšený stav jsem řešil odsátím čerstvě rozplavaného potěru a přidáním k tyrkysovému páru se stejně starým potěrem. Bylo velice zajímavé pozorovat, jak se nové osazenstvo rychle začlenilo do původního a začalo hodovat na bocích svých adoptivních rodičů. Z této zkušenosti jasně vyplynulo, že šlechtěné formy některých terčovců nemají sekret a nebo se jim tvoří později. To se občas potvrdilo nějakým sem tam odchovaným jedincem. Před pár lety jsem byl ve Zruči nad Sázavou na přednášce Horsta Linkeho, která pojednávala o umělém odchovu těchto ryb.
Nedávno, při brouzdáním po internetu, jsem narazil na něco podobného, ale založeného na úplně jiném principu. Černá destička namazaná jakousi pastou, která má nahradit sekret rodičů. Celkem zajímavé, po detailním přeložení textu se pasta měla skládat z lehce vařeného a sušeného žloutku, spiruliny, vitamínů a rybího tuku - to vše smíchané v kompaktní pastu, která se dá uskladnit v mrazáku. Po vyrobení pasty podle návodu začaly zkoušky. Po výtěru byly jikry ponechány u chovného páru do doby, než se v nich začaly objevovat černé body, a pak přemístěny do 50 litrové nádrže se shodnou vodou. Po vykulení celkem hojného počtu plůdku jsem přidal černou plastovou destičku namazanou zmíněnou pastou. Potěr okolo destičky proplouval, ale že by ho tato předložená krmě nějak přitahovala, nebylo patrné. Do 48 hodin nezůstala jediná rybička. Tento pokus jsem opakoval několikrát s různou obměnou ingrediencí v pastě, ale pokaždé s nulovým úspěchem. Zásadní složka v uvedeném návodu na výrobu pasty zřejmě chyběla.
Pak mě napadlo, co takhle černou destičku přidat do nádrže s čerstvě rozplavaným potěrem. Dva až tři dny potěr hledal bezpečí okolo destičky a opravdu bylo vidět, že se pastou živí. Mezi tím dělal přestávky a střídavě navštěvoval i rodiče. Třetí den už byl jenom na rodičích, kteří podle mě už začali se zpožděním vytvářet dostatečné množství sekretu. Pastu je potřeba nejdéle po 6 hodinách znovu obnovit. Čtvrtý den se potěr pevně drží boků rodičů a destičku už nenavštěvuje a začíná zobat čerstvě vylíhlou artémii. Pasta musí mít tuhou konzistenci. Na černou plastovou destičku, která potěr přitahuje, se nanese pouze slabý film pasty.
Tomu, kdo to chce vyzkoušet, přeji mnoho úspěchů a kdo by se chtěl podělit se svými zkušenostmi, bude vítán.
Přeji hezký den Petr Hák
Odkaz na video umělého odchovu.
Fotogalerie: Poloumělý odchov
