Reportáž z mé chovny, kterou uskutečnil Jan Burzanovský (alias Mlynář)

Ještě do konce loňského roku byl pro mne Petr Hák jedním z "gurů" české diskusářské scény a přestože, když se setkáte s nějakým dnes ortodoxním diskusářem, zpravidla od něho slyšíte... "ano, skaláry jsou moje bývalá láska, protože jsem na nich začínal".... dnes se rybami nám tak milého rodu již většinou u něho nesetkáte.

Tak mne na jednu stranu letos koncem jara překvapila, ale na druhou i nepřekvapila zpráva o tom, že právě v čarodějné akvadílně tohoto diskusáře ze Dvora Králové se zrodila tak dlouho očekávaná generace F3 P.altum. O tom už jsem konečně psal nejen v kategorii "altum", ale probírali jsme tento úspěch i v dalších tématech a jak pevně věřím, ještě jsme neskončili.



V tomto drobném reportu se chci ale zaměřit možno-li více na jeho celou pěstírnu, kterou jsem s Radkem Blaškem navštívil letos v červenci. Již při zběžném pohledu do první Petrovy místnosti je okamžitě každému jasné, že zde ještě nedávno stoprocentně dominovali pouze a jen terčovci.



Pěstírna je umístěna ve dvou suterénních (spíš přízemních) prostorách rodinného domku Hákových v klidné části městečka jinak proslulého svou Zoo Safari, kde kamarád a "spolutvůrce" alťáků doktor Pojar v devadesátých letech zastával několik let i funkci ředitele. Z první - hlavní místnosti je i přímý vchod na zahrádku, kde je poblíž velice příjemné relaxační posezení.



Třebaže v poslední době zabředávám do problematiky rodu Symphysodon čím dál více (tedy abych to uvedl na pravou míru, samozřejmě teoreticky), v rozlišování jednotlivých druhů a forem pocházejících z přírody i z chovatelského šlechtitelského úsilí se věru nijak nevyznám.


Tak na mne Petrova "sbírka" naprosto pohodových terčovců působila více než velkolepě a těžko mohu dokázat spočítat, kolik těch forem vlastně chová a odchovává. Jelikož jsme tehdy k němu přijeli zrovna od importéra pana Kalaby, Petr se hned zajímal, co je tam nového a když jsem mu prozradil, že se tam objevila nějaká pěkná forma divokých disků, hned mu zasvítily oči.



Na rozdíl od dospělých P.altum (jak víme, u Petra "pracují" hned tři páry), které se před mým objektivem okamžitě ukrývaly kam se dalo, terčovci se chovali jako ostřílení mazáci a bylo úplně jedno, zda-li šlo o mláďata nebo dospělé ryby. Dá se dokonce říci, že spíš exhibovali a několika párům, které se zrovna třely, vůbec moje blejskání nevadilo. Je to nakonec vidět i z přiložených fotek obrazového doprovodu.



No a k fotkám terčů jsem přidal ještě dalších pár obrázků alťáků, které tu na fóru zatím zveřejněny nebyly a nebudou ani v monografii. A na závěr - u Petra se hrozně príma povídalo a z původně plánované půlhodinové návštěvy (nebyli jsme tehdy domluveni a přijeli jsme k němu defacto na blind) se návštěva protáhla na dobré dvě hodiny a nebýt toho, že nás čas neúprosně tlačil a my jsme museli co nejdříve vyrazit dál směrem do Krkonoš, byli jsme u Hákových snad až do pozdního večera.

Tak jsem po dvou letech opět navštívil našeho mistra altumů. Rozdíl oproti návštěvě před dvěma roky? Petr se rozhodl od terčovců kompletně přejít na skaláry a jaké v pěstírně v současnosti má, to můžete vidět na přiložených fotkách. P.altum samozřejmě nechybí - letošní mláďata od centimetrových miminek až po důstojné kusy "pánevní" velikosti. Trochu jsme s Davidem nakoukli i pod pokličku jídelníčku Petrových ryb a ňamky to jsou náramné...(PS: Na grilu nám ale nepekl své rybky, nýbrž poctivej kus pořádný prasátkovský flákoty....)